Dominikani: Tommaso Campanella, Toma Akvinsky, Ivan Tampach, Silvestr Braito, Kate Ina Sienska, Mistr Eckhart, Dominik Duka, Fra Angelico

Dominikani: Tommaso Campanella, Toma Akvinsky, Ivan Tampach, Silvestr Braito, Kate Ina Sienska, Mistr Eckhart, Dominik Duka, Fra Angelico

ISBN: 1232825964

ISBN 13: 9781232825968

Publication Date: August 06, 2011

Publisher: Books LLC, Wiki Series

Format: Paperback

Author: Source Wikipedia

0.00 of 0

Click the button below to register a free account and download the file


Download PDF

Download ePub

*Disclosure:“This post may contain affiliate links and I earn from qualifying purchases”.


Zdroj: Wikipedia. Stranky: 36. Kapitoly: Tommaso Campanella, Toma Akvinsky, Ivan tampach, Silvestr Braito, Kate ina Sienska, Mistr Eckhart, Dominik Duka, Fra Angelico, Rajmund z Pe afortu, Yves Congar, Pius V., Al b ta Arpadovna, Milan Norbert Badal, Albert Veliky, Tomas de Torquemada, General dominikanskeho adu, Francisco de Vitoria, Edward Schillebeeckx, Karel Ko i, Inocenc V., Petr Veronsky, Heinrich Kramer, Augustin Ga oti, Ji i Maria Vesely, Bernard Gui, Christoph Schonborn, Benedikt XI., Benedikt Toma Mohelnik, Dominique Pire, Martin de Porres, Bartolome de las Casas, Reginald Dacik, Damian N mec, Jacobus de Voragine, Jean-Herve Nicolas, Jordan Sasky, Francis MacNutt, Metod j Haba, Melchor Cano, Henri Lacordaire, Martin z Opavy, Ond ej Petr, Ji i Rajmund Tretera, Luis de Granada, Jacques Quetif, Gugliemo Agnelli, Matthew Fox, Nicolaus Eymeric, Miroslav Kon tanc Adam, Johann Tetzel. Vy atek: Thomas Campanella (5. za i 1568 Stilo - 21. kv tna 1639 Pa i ) (italsky Tommaso Campanella, k t ny jako Giovanni Domenico Campanella) byl italsky filosof, teolog, astrolog a basnik. Narodil se v obci Steniano u m sta Stilo v jihoitalske Kalabrii jako zazra ne dit v rodin negramotneho evce. P ed patnactym rokem ivota vstoupil do adu dominikan, kde p ijal jmeno Tommaso (ital. Toma ) na po est Toma e Akvinskeho. V noval se zejmena studiu anticke a cirkevni tradice. Jeho nejv t i zajem posleze upoutal jeho krajan Bernardino Telesio, ktery byl v opozici k aristotelske filosofii p irody. Campanell v zajem o Telesia a zejmena studium p irody se odrazil v jeho vystoupeni proti Martovi. G. A. Marta byl pravnik a peripatetik, ktery deset let pracoval na dile Propugnaculum Aristotelis, obhajujici Aristotela proti Telesiovi. Tommaso v ak b hem pouhych sedmi m sic p ipravil jako odpov sv j prvni spis Philosophia sensibus demonstrata. Na Campanell v ivot m lo obrovsky vliv nahodne setkani s idem Abrahamem, ktery mu p edpov d l mesia skou ulohu, ktere Tommaso bezpodm...